TĚHOTENSTVÍ A DUTINA ÚSTNÍ
Těhotenství je krásné období, pro naše tělo je ale plné hormonálních změn. Vzhledem k tomu, že je dutina ústní součástí našeho těla, odráží se stav těla i na dásních a zubech a naopak, pokud v dutině ústní není něco v pořádku, je to zátěž pro celé tělo. Proto je v rámci těhotenství povinná prohlídka u zubního lékaře. Součástí prohlídky by ale měla být i profesionální dentální hygiena s komplexním parodontologickým vyšetřením, jelikož nejčastější změny se týkají dásní a sliznic.
Těhotenská gingivitida
Nejčastějším problémem v dutině ústní u těhotné ženy je zánět dásní (gingivitis gravidarum). V období těhotenství se rozvine především tehdy, pokud již lehká forma gingivitidy byla před otěhotněním. Zánět dásní začíná nenápadně a skrytě, upozorní na něj krvácení dásní při čistění mezizubních prostor pomocí mezizubních kartáčků, nebo jej odhalí speciální parodontologické vyšetření. Začíná se projevovat již ve druhém měsíci těhotenství, kolem osmého měsíce vrcholí.
Primárním faktorem
vzniku těhotenské gingivitidy je mikrobiální zubní povlak (bakterie v zubním plaku), který vyvolává
zánětlivou reakci dásní. V těhotenství
dochází k přemnožení bakterie Prevotella intermedia vlivem hormonů estrogenu a
progesteronu, které slouží jako růstové faktory pro bakterie. Za vystupňování
zánětu dásní během těhotenství je odpovědná vyšší vnímavost dásní k
cizorodým antigenně účinným a prozánětlivě působícím bakteriálním
metabolitům a rozpadovým produktům obsažených v zubním plaku.
Estrogen
Estrogen snižuje tvorbu kolagenu a keratinizace gingiválního epitelu, neboli sliznice dásní, která je méně odolná. Zároveň blokuje obnovu dásní a usnadňuje průnik škodlivin z plaku do gingivy. Výsledkem je zvýšená odpověď dásní na bakteriální zátěž.
Progesteron
Progesteron ovlivňuje cévní systém. Zvyšuje
prostupnost krevních kapilár a současně zvyšuje tvorbu sulkulární tekutiny v
dásňovém žlábku kolem zubu. Je zodpovědný za stoupání a tvorbu
prostaglandinů, které se účastní zánětlivých změn gingivy. Jeho vlivem se rozpadají
žírné buňky a dochází k uvolňování proteolytických enzymů. Následkem těchto
dějů dochází ke zbytnění a otoku dásní (hyperplazie gingivy). Nateklé dásně jsou citlivější, více samovolně krvácejí, to vede k horší hygieně a problém se poté zhoršuje.
Parodontitida
Poměr aerobní a anaerobní mikroflóry dutiny
ústní se během těhotenství zásadně mění, v prostoru pod
úrovní dásní nastává převaha bakterií, které nemají rády kyslík - tzv. anaerobní parodontální mikroflóry. Ta stojí za vznikem parodontologického onemocnění, kde jsou již změny nevratné. Zánět postihne nejen nejbližší tkáně v okolí zubu (dásně), ale postupuje i do hlubších struktur, destruuje parodontální tkáň a kost, které drží zub v dutině ústní. Patologická parodontální mikroflora a produkty zánětu se z dutiny ústní dostávají cévním řečištěm do celého těla a zvyšují riziko předčasného
porodu a narození dítěte s nízkou porodní váhou.
To je hlavní důvod, aby budoucí maminky včas a ideálně ještě před otěhotněním absolvovaly dentální hygienu, naučily se správnou a individuálně nastavenou péči. Dentální hygiena je důležitá i během těhotenství, ideálně na jejím začátku a měsíc, dva před porodem.
Zvracení
Častým projevem raného těhotenství je nevolnost až zvracení projevující se nejčastěji v prvních třech měsících těhotenství. Nevolnost může zesílit dávicí reflex, kvůli kterému je pak často ztížená efektivní domácí dentální hygiena a vzniká zde riziko rozvoje zánětu dásní a vzniku zubního kazu, zejména u zadních zubů.
Nadměrné slinění
U některých žen se
může v těhotenství projevit nadměrné slinění (ptyalismus
gravidarum), kdy žena vyprodukuje až o 1 litr více slin denně. Tento stav
není nebezpečný. Vysvětluje se kompenzací nadměrného zvracení v prvních
měsících gravidity, kdy dochází k poruchám funkce parasympatiku. Stav
může přetrvat po celou dobu těhotenství, pomáhají lokální výplachy s
bylinami s astrigentním účinkem (heřmánek, šalvěj, máta), ale není nebezpečný naopak pro zuby plní slina ochrannou funkci.
Eroze skloviny
U gravidních žen je nejčastějším důvodem vzniku erozí na sklovině nadměrné zvracení. Mezi preventivní opatření je řazena úprava ústní hygieny, ovlivnění složení a množství slin a také zabezpečení chemické a mechanické ochrany dutiny ústní.
Je doporučováno bezprostředně po zvracení nečistit zuby, pouze si pečlivě vypláchnout ústa vodou, případně ústní vodou. Na zuby se dostává kyselina ze žaludku a pokud je sklovina po vystavení kyselému prostředí mechanicky namáhána, dojde ke vzniku rozsáhlých erozí. Vhodné je vyčkat cca 30 minut a poté si zuby vyčistit, vždy používat senzitivní zubní pastu s nízkou abrazivitou, bez dráždivého pěnidla SLS a s obsahem fluoridů a hydroxidapatitu, který pomáhá remineralizovat zubní sklovinu. Důležité je chránit sklovinu vůči atakům dalších látek kyselé povahy.
Sklovinu zubů můžeme chránit speciálními preparáty, ošetřením laky, nebo i individuálně zhotovenými chrániči, do kterých si pacientka dává dle potřeby ochranný krém s hydoxidapatitem na remineralizaci skloviny v době, kdy nedochází ke zvracení. Možností je mnoho a každému lze individuálně najít ideální řešení.